Čemu (ne)věřit při zateplování domu?

Závěry nejnovějších šetření uvádí, že přibližně 18,8 % domů a bytů v Česku stále není zatepleno ani nijak jinak renovováno. Komplexní zateplení včetně výměny oken přitom majitelům přináší řadu nezpochybnitelných výhod v čele s výraznou úsporou energií a zvýšením nejen teplotního komfortu bydlení. Co tedy Čechům brání v zateplení jejich domácností? Podle aktuálního průzkumu Sdružení EPS ČR je to až ve třetině případů (32,8 %) finanční situace, často zatím však lze hledat také mylné domněnky. Předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene vyvrací ty nejčastější z nich.

…je to příliš drahé

Mnozí lidé se domnívají, že jde o příliš drahou záležitost. Při srovnání finanční náročnosti investice do zateplení s ročními výdaji za energie však jasně vítězí zateplení. Komplexně provedené zateplení může ročně ušetřit až 50 % nákladů za energie, jejichž cena se každoročně zvyšuje. Zateplení je navíc možné financovat státními dotacemi, které mohou snížit návratnost počáteční investice až o polovinu. Jedním z nejvyužívanějších programů je Nová zelená úsporám určená ke snižování energetické náročnosti rodinných domů.

…je to jen na zimu

Většina majitelů domů se domnívá, že zateplení funguje pouze jako teplý zimní kabát. Realita je však taková, že kvalitní zateplení funguje spíše jako termoska udržující stabilnější a komfortnější teplotu v interiéru po celý rok. V zimě uchovává teplo, zatímco v horkých letních měsících udržuje uvnitř domu chladnější prostředí než venku. Díky tomu není potřeba tolik využívat ani klimatizaci, což se příznivě projeví na účtech za energie, neboť se v porovnání s vytápěním jedná až o třikrát energeticky náročnější položku.

…po čase degraduje či úplně zmizí

Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání pěnového polystyrenu před desítkami let, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly. Ty mohly s izolantem reagovat a rozpustit jej. Při správné aplikaci je však pěnový polystyren jako izolační materiál vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než 50 let, s předpokladem 100 až dokonce 200 let při zachování všech jeho vlastností. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C.

…zamezí domu v dýchání a hrozí riziko vzniku plísní

Takzvané „dýchání domu“ je proces, při kterém dochází ke spolupráci vnější stěny s vnitřním vzduchem. V žádném případě však dům stěnami nevětrá. K výměně vzduchu a tím i vlhkosti dochází více než z 95 % větráním okny, dveřmi popř. řízeným větráním pomocí spár v konstrukcích nebo digestořemi. Co se plísní týče, nejčastěji se tvoří v nevětraných místech, kde kondenzují vodní páry vzniklé odpařováním. Je zcela jedno, zda se jedná o novostavby či rekonstruované domy a byty. Ještě před zateplením domu je třeba zjistit, zda se plísně v interiéru nevyskytují a odborně se jich zbavit. Samotné zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a tím i kondenzaci vodní páry na povrchu konstrukce, čímž riziko vzniku plísní výrazně snižuje.

…je to neekologické

Dalším častým mýtem je neekologičnost izolačních materiálů, konkrétně pěnového polystyrenu. Pěnový polystyren obsahuje 98 % vzduchu, proto je jeho výroba a následná likvidace snadná a nezatěžuje životní prostředí nebezpečnými zplodinami. Při jeho výrobě se spotřebuje jen velmi malé množství energie, což dělá jeho výrobu nejen vysoce efektivní, ale především ekologicky přijatelnou. Vyrábí se tzv. napěňováním vstupní suroviny pomocí vodní páry, čímž se zvětší objem kuliček asi padesátkrát. Součástí výroby pěnového polystyrenu nejsou žádné další přísady ani lepidla.

…je to jedovaté

V otázce zdravotní závadnosti vyvolával u pěnového polystyrenu pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v polystyrenu. Přesto od roku 2015 žádný z českých výrobců tuto látku nepoužívá a stejně tak je tomu i v ostatních zemích EU. O zdravotní nezávadnosti pěnového polystyrenu svědčí také jeho široké alternativní využití mimo stavebnictví, např. v obalovém průmyslu nebo v potravinářství.

Leave a Comment