Všeobecně platí, že stavby musí být napojeny na veřejnou dešťovou či jednotnou kanalizaci. Pokud však kanalizace v blízkosti pozemku nevede, nebo se na ni nemůžeme napojit, je třeba odvod dešťové vody řešit jiným způsobem. Nejvíce žádoucím řešením je odvod vsakováním. K tomu slouží tzv. vsakovací jímky. Vsakovací jímku však lze vybudovat jen v určitých přírodních podmínkách a ke stavbě je třeba stavebního povolení a doložení posudku hydrogeologa. Problematiku vsakovacích objektů pak upravuje prováděcí vyhláška stavebního zákona č. 501/2006 Sb. O obecných požadavcích na využívání území. 

Vzhledem k tomu, že vsakování není možné do všech typů zemin, nejlepší je provést na pozemku vsakovací zkoušku pomocí speciální sondy. Poté se vypočte koeficient propustnosti zeminy. Obecně lze říci, že vsakování není možné u spraší, jílů a jílovitě zvětralých žul. Ideální prostředí je naopak v místě výskytu štěrků a štěrkopísků.

Mělké a hluboké vsakování

Hluboké vsakování představují až 5 metrů hluboké vsakovací jímky, do kterých se přivádí dešťová voda. Využito může být také starých nevyužívaných studen. Mělké vsakování se provádí voštinovými bloky nebo štěrkovou vrstvou. Tam přivádíme dešťovou vodu, která se akumuluje a přes styčnou plochu pak vsakuje.

U obou typů vsakování je třeba znát množství přitékané dešťové vody do vsakovacího systému, intenzitu srážek v dané lokalitě, propustnost zeminy a plochu, na které bude vsakovací systém umístěn. Čím je vsakovací systém mělčí a prostor větší, tím lépe. Dále je dobré znát hladinu spodní vody a nezámrznou hloubku. Pokud máte na zahradě stromy, také na to myslete. Jejich kořenové systémy nesmí do vsakovací jímky zasahovat.

Druhy vsakovacích zařízení

Vsakovací zařízení dělíme do dvou základních skupin na povrchová o podzemní. Mezi povrchová zařízení pro vsakování patří mělké zatravněné terénní prohlubně (průlehy) a povrchové zatravněné vsakovací nádrže a příkopy. Mezi podzemní zařízení se pak řadí podzemní prostor vyplněný štěrkem s drenážními trubkami, podzemní prostor vyplněný plastovými bloky, podzemní vsakovací tunely a vsakovací šachty.
Vsakovací šachty (jímky) se pak podle způsobu provedení dělí na kopané a spouštěné. Kopané jímky mají plášť z prefabrikovaných skruží nebo cihelného zdiva a budují se odspodu v předem vyhloubené šachtě. Spouštěné jímky se budují postupně nad terénem a do horninového prostředí se spouští za současného těžení materiálu zevnitř šachty.

Jak daleko, jak hluboko?

Když se rozhodnete pro vsakovací jímku, začnete uvažovat nad tím, jak má být veliká, hluboká a jak daleko od domu má být umístěna. Při návrhu vsakovací jímky je třeba dodržet vzdálenost od budov, hranic pozemků a studní. Dno vsakovací jímky navíc musí být od hladiny podzemní vody vzdálené alespoň 1 metr. Přitom se musíte řídit normou ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod, která stanoví všechny potřebné požadavky. Obsahuje také výpočet hloubky jímky. Tato norma také stanovuje, kdy a jak je třeba provádět kontrolu a údržbu vsakovacích jímek.

Pro výpočet velikosti vsakovací jímky je nejlepší využít online kalkulačky. Zadáte nutné informace a velikost jímky vám spočítá systém sám.