V roce 1982 byl definován a do medicínské terminologie zaveden, pojem syndrom nemocných budov (sick building syndrome – SBS). Jedná se o poměrně vážný problém moderní civilizace. Ve zkratce lze říci, že při syndromu SBS pociťují lidé uvnitř „nemocných“ budov nenadále zdravotní obtíže, které postupně ustupují při opuštění „nemocné“ budovy.

Základní příznaky Syndromu nemocných budov:
1. Postižení dolních cest dýchacích – dušnost, tlak na prsou, příznaky astmatu; závratě, nevolnost.
2. Kožní problémy – svědění, vyrážka, zčervenání pokožky.
3. Oční potíže a onemocnění horních cest dýchacích – pálení očí, nosu, rýma, podráždění horních cest dýchacích.
4. Bolesti hlavy, poruchy spánku, únava, nesoustředěnost, aj.

Hlavní příčiny vzniku nemocných budov lze rozdělit do dvou skupin:
1. Přítomnost rizikových látek v ovzduší budovy – v budově se vyskytují pří použití závadných zdravotní materiálů, zdraví škodlivé látky používané v budově nebo vznikající při provozu budovy, oxid uhličitý vznikající při dýchání osob v místnosti, provoz technických zařízení např. klimatizace.
2. Nedostatečná a nesprávná výměna vzduchu v budově, přílišné uzavření vnitřního prostoru budovy od venkovního prostoru.

Při plánování „zdravé“ budovy je třeba již od počátku projektu dbát na to, aby byly při stavbě budovy použity zdravotně nezávadné materiály a postupy. Při použití syntetických materiálů v konstrukci budovy může docházet k postupnému dlouhodobému uvolňování škodlivých látek z těchto syntetických materiálů. Rovněž je třeba se zaměřit na vybavení interiérů a doplňků, které mohou rovněž negativně působit uvnitř budovy. Interiery by měly být snadno udržovatelné, osvětlené a měli bychom dbát na jejich pravidelný úklid. U budov které jsou vybaveny ventilací, je třeba dbát, aby byla navržena kvalitně. Ventilace by měla být schopna udržovat v budově přirozenou vlhkost, teplotu a do místnosti by měla přivádět čistý vzduch bez prachu, plísní, roztočů a bez chemických škodlivin přicházejících z venkovního prostoru.

Syndromem nemocných budov mohou trpět i staré budovy, které jsou např. nedostatečně v zimě vytápěny a v letě dochází k jejich přehřívání. Tyto budovy mohou mít zvýšenou vlhkost, což může podporovat např. vznik plísní. Nebo při stavbě této staré budovy byly použity dnes již zakázané látky (např. azbest).

Proti SBS lze kromě výše uvedených postupu v současnosti bojovat např. používáním ionizátorů vzduch, čističek vzduchu, vhodným výběrem pokojových rostlin, aj.