Podkrovní prostory obyčejně slouží pro skladování nepotřebných věcí. Pokud do budoucna plánujete rekonstrukci střechy, je vhodná chvíle se zamyslet nad tím, zda společně s výměnou střešní krytiny nevyužít podkrovní prostor pro bydlení. Předtím, než se pustíte do práce, přečtěte si rady od odborníka z Hornbachu, na co všechno je třeba se připravit při rekonstrukci podkroví.

Zhodnocení stavu podkroví a povolení

Ne každý prostor pod střechou je vhodný na vytvoření obytného prostoru. Prvním krokem by proto mělo být vždy kontaktování odborníka – projektanta, který zhodnotí stav existující střešní konstrukce a doporučí další kroky. „Při rekonstrukci podkroví je třeba se podívat na více stavebně-technických faktorů, kterými jsou například sklon střechy, stav krovu, světlá výška místnosti, možnost vedení potrubí a podobně. Pro jakékoli další úkony je nezbytný stavební a technický posudek. Pokud plánujete změnit opuštěný prostor pod střechou na obytný, počítejte s tím, že budete potřebovat stavební povolení. Ze zkušeností vždy doporučuji svěřit žádosti o všechna povolení do rukou odborníků. Ušetří vám to nejen čas, ale i spoustu nervů,“ vysvětluje Richard Klička, odborník z oddělení stavebnin v projektových marketech Hornbach.

Zateplení podkroví

Pro vytvoření obytného prostoru bude potřeba půdu dobře zateplit. Podkrovní byty se bez precizního zateplení budou v létě přehřívat a v zimě budou naopak příliš studené. Požadavky na tepelné ztráty se každým rokem zpřísňují, proto musíte tepelnou izolaci důkladně naplánovat. „Důležitá je nejen správná tloušťka tepelné izolace, ale také její kombinace s vhodnou podstřešní folií. Jen tak bude střešní plášť fungovat celoročně tak, jak má,“ vysvětluje Richard Klička.

Jak zateplit prostor pod střechou

Na dosažení tepelné pohody v podkroví nestačí pouze vrstva izolace jen mezi krokvemi (šikmý prvek krovu nesoucí střešní latě). Na dosažení co nejlepších parametrů se doporučuje zkombinovat až tři vrstvy tepelné izolace: nadkrokvovou, mezikrokvovou a izolaci pod krokvemi. Tato kombinace bezpečně splní požadavky tepelně izolační normy.

• Nadkrokvová izolace: Zabezpečí souvislou, tepelně-izolační vrstvu. Izolační desky se kladou na volné krovy, které jsou pokryty bedněním. Touto formou izolace nevnikají žádné spáry nebo tepelné mosty a nezmenšuje se ani vnitřní prostor podkroví. V porovnání s mezikrokvovou izolací je toto zateplení až o 45 % efektivnější.
• Mezikrokvová izolace: Tepelně izolační vrstva se ukládá mezi jednotlivé krokve. Samotná vrstva mezikrokvové izolace ani samostatná izolace pod krokvemi už dnes nestačí na splnění tepelně-technických požadavků. Řešením je jejich kombinace.

Správné odvětrání střechy

Pro zabránění přehřívání prostoru pod střechou je důležité zabezpečit správné odvětrání vzduchové mezery mezi střešní krytinou a střešní folií. Volba typu střešní krytiny nebo její barvy v tomto směru nehraje zásadnější roli. Způsobů, jak správně zabezpečit odvětrání střešního pláště je několik. Důležité je vytvořit dostatečnou větrací mezeru mezi střešní krytinou a tepelně-izolační vrstvou. „Správně zrealizované odvětrání střechy bezpečně odvádí ze střechy nahromaděnou vlhkost a zabraňuje jejímu následnému protékání do tepelné izolace nebo interiéru. Správné odvětrání v kombinaci s dostatečnou tloušťkou tepelné izolace je ideální prevencí proti přehřívání,“ upozorňuje Richard Klička.

Dostatečné prosvětlení

V interiérech trávíme až 90 % našeho času, a proto je správné prosvětlení interiéru mimořádně důležité. Střešní okna přivádějí do interiéru dvakrát víc denního světla než fasádní. Jejich montáž se proto doporučuje nejen při zobytnění podkrovního prostoru. Měly by být navržené tak, aby rovnoměrně přiváděly denní světlo a současně umožnily interiér efektivně vyvětrat. Montážní výška střešních oken nezávisí jen na sklonu střechy, ale i na hloubce místnosti a výšky nadezdívky. „Optimální výška nadezdívky postačující pro využitelnost podkrovního podlaží je okolo 110 centimetrů. V praxi je možné se běžně potkat i s výškou nadezdívky mezi 130 až 150 centimetry. Všeobecně platí, že horní hrana okna by měla končit asi ve výšce přibližně 210 centimetrů nad podlahou. I když horní hrana v této výšce může být pro většinu uživatelů těžko dostupná, nabízí se dva způsoby pro manipulaci s oknem – horní a spodní ovládání,“ vysvětluje odborník Richard Klička.

Vhodný přístup do podkroví

Pokud měníte podkroví na obytný prostor, budete do něj muset zabezpečit přístup přes pevné schodiště, které splňuje více parametrů. „V rodinných domech musí být schodiště široké alespoň 90 centimetrů. Na jednom rameni schodiště může být maximálně 16 schodů. Pokud délka ramene přesahuje 16 schodů, je třeba vybudovat podestu. Z bezpečnostních důvodů nesmí schodišti chybět zábradlí,“ dodává Richard Klička z Hornbachu.

Důležité specifické informace

• Sklon střechy musí být nejméně 35 stupňů. Pokud je sklon menší, podkroví není vhodné k zobytnění.
• Světlá výška stropu v rekonstruovaných podkrovích musí být 230 centimetrů, v novostavbách 260 centimetrů.
• Pokud je nemovitost kulturní památkou anebo se nachází v památkové zóně, je nezbytné požádat o souhlas s rekonstrukcí i na památkovém úřadě.
• Pro splnění tepelně-technických požadavků je nutné dostatečné zateplení střechy.
• Za užitkovou plochu podkroví se považuje pouze plocha, nad kterou je světlá výška minimálně 130 centimetrů.
• Světlá výška (nejméně 230 centimetrů) musí pokrývat minimálně polovinu plochy půdorysu.

Více informací na: www.hornbach.cz