Počítač mají dvě třetiny českých domácností. Internet využívá 2,9 milionu z nich. Češi ho nejčastěji používají k e-mailové komunikaci a ke čtení zpráv. Přes internet nakupují tři miliony Čechů. Polovina z nich na něm ročně utratí průměrně přes 10 tisíc korun.

Nejčastěji lidé nakupují na internetu oblečení, obuv, doplňky a elektroniku. Jak ale postupovat, když zákazník není s nákupem spokojený? „Spotřebitel má v případě uzavření smlouvy prostřednictvím internetu právo od ní odstoupit ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne převzetí zboží, a to bez udání důvodu. Občanský zákoník nově výslovně stanovuje, že s odstoupením od smlouvy nemůže být vůči zákazníkovi spojen žádný postih. Nesdělí-li podnikatel podmínky, lhůtu a postupy pro odstoupení od smlouvy, může zákazník od smlouvy odstoupit do jednoho roku a čtrnácti dnů od začátku lhůty,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Na rozdíl od nákupu v kamenných obchodech je na internetového prodejce kladena zvýšená informační povinnost. „Ten musí zákazníkovi před uzavřením smlouvy sdělit jasně a srozumitelně svoji totožnost, označení zboží a jeho vlastnosti, cenu včetně všech daní a poplatků, způsob platby, náklady na dodání, údaje o právech vznikajících nákupem vadného zboží, práva na záruku a podmínky pro její uplatnění. V případě, že prodejce poruší informační povinnosti, může po něm zákazník chtít uhradit škodu způsobenou mylnou informací. Nebude-li zákazník informován o dalších daních či poplatcích spojených se zbožím nebo o nákladech spojených s navrácením zboží, nemusí je platit,“ uvedl Jiří Hartmann.

Formuláře pro objednávání zboží se u jednotlivých prodejců liší, zákazník si pak někdy nemusí být jistý, zda objednávku skutečně dokončil. „Nový občanský zákoník výslovně upravuje, že podá-li spotřebitel objednávku prostřednictvím internetu, je podnikatel povinen obdobným způsobem neprodleně obdržení této objednávky potvrdit,“ vysvětlil Jiří Hartmann.

Internetový prodejce odpovídá za to, že dodané zboží nemá vady. Pokud odešle kazové zboží, má zákazník právo na výměnu nebo opravu. „Bez ohledu na skutečnost, zda zákazník zboží koupí prostřednictvím internetu nebo v prostorách provozovny prodávajícího, může zákazník uplatnit reklamaci u spotřebního zboží v době dvaceti čtyř měsíců od jejího převzetí. Doba, po kterou lze uplatnit práva z vadného plnění, je tedy stejná jako v případě koupě zboží v kamenném obchodě. Jednou z alternativ pro řešení vad zboží je také to, že prodávající může zákazníkovi na poškozené zboží poskytnout slevu. Kupující však musí mít na paměti, že poskytnutím přiměřené slevy na zakoupené vadné spotřební zboží ztrácí možnost v budoucnu tuto vadu reklamovat,“ řekl Jiří Hartmann.

Zákazníkům se otevírá prostřednictvím internetu několikrát větší trh služeb a zboží. Češi si zvykají nakupovat zboží i ze zahraničních e-shopů. Ty se ale mohou řídit jiným pravidly než ty české. „Při nákupu ze zahraničního e-shopu nemá kupující jistotu, že se nákup řídí právem České republiky. Určitou odpověď poskytuje legislativa Evropské unie. Ta říká, že se spotřebitelská smlouva řídí právem země, ve které má spotřebitel obvyklé bydliště, pouze tehdy, když prodávající v této zemi provozuje svou podnikatelskou činnost. Skutečnost, že jsou v zemi kupujícího stránky internetového obchodu přístupné, ještě neznamená, že se nákup bude řídit podle pravidel jeho země. Nepodniká-li prodávající, nebo není-li z internetových stránek prodávajícího zřejmý jeho zájem podnikat v zemi, v níž má zákazník bydliště, řídí se podmínky nákupu právem země prodávajícího,“ upozornil Jiří Hartmann.