Aktuálně rozestavěné developerské projekty v Praze vykazují změny oproti rokům předchozím – bytové domy se zmenšují. Téměř polovina ze 126 projektů má méně než 49 bytů. A mění se také velikost bytů – menší byty 1+kk nebo 2+kk se mírně zvětšily, a naopak se zmenšily 4+kk a 5+kk, jež jsou o několik čtverečních metrů podlahové plochy menší.

„Pro komfortní bydlení je samozřejmě mnohem důležitější, jak jsou budovy koncipované, jaké je složení bytových jednotek a jaké je okolní prostředí,“ vysvětlil Tal Grozner, ředitel developerské společnosti Star Group. Podle Groznera se dá jenom pár minut od centra města postavit velkoryse prostorově pojaté bydlení v zeleni. „Jedním z řešení mohou být například nízkopodlažní viladomy, které umožňují postavit u většiny bytů prostorné balkony nebo terasy a v přízemí předzahrádky, takže jejich obyvatelé žijí jako v rodinném domě.“

I podle analýzy Institutu plánování rozvoje Prahy je poslední tři roky patrný trend stavět menší developerské projekty. V roce 2016 byl průměr 115 bytů na jeden projekt. O rok později jejich průměrný počet poklesl na 112 bytů a loni to bylo už jen 99 bytů na projekt. Přitom je třeba zdůraznit, že jde o průměr, který výrazně zvyšuje deset velkých staveb s počtem 300 až 470 bytů, které tvoří více než třetinu aktuální výstavby v Praze. Z uvedených čísel vyplývá, že developeři se snaží stavět komornější bytové projekty, které lze lépe začlenit do prostředí a vytvořit v nich volná prostranství pro zeleň. Zákazníci nechtějí bydlet v „králíkárně“ ani z okna koukat sousedům do talíře.

Rozměry nových bytů se mírně mění směrem k pomyslnému středu. Bytová plocha u bytů 4+kk se za pět let zmenšila ze 105 na 96 čtverečních metrů, zatímco u 2+kk se zvětšila z 56 na 61 čtverečních metrů. Nejčastěji se prodávají byty 3+kk o velikosti zhruba 80 metrů čtverečních. To však neznamená, že by z trhu mizely velké luxusní byty. V Praze je nyní 20 projektů s průměrnou podlahovou plochou volných bytů vyšší než 100 metrů čtverečních. A stejně tak se stavějí i malé byty do 50 metrů čtverečních, které si často lidé kupují na investici.

Bez ohledu na velikost by všechny byty měly mít logické dispoziční upořádání, aby se jejich obyvatelé pohybovali po bytě intuitivně a ideálně využili každý kousek prostoru, který byt nabízí. Lidé nechtějí žít v bytě, který má kuchyň za vstupními dveřmi a odkládací komoru na opačném konci vedle ložnice. „Byty všech velikostí dispozičně projektujeme s důrazem na individuální potřeby uživatelů. Jiné požadavky má rodina s malými dětmi a jiné starší pár, který již s dětmi ve společné domácnosti nepočítá. Využití prostoru v bytech optimalizujeme od vstupu s šatní a odkládací zónou, obytnou částí společnou a soukromou částí bytu s ložnicemi. Samozřejmě, některé byty jsou dispozičně lepší, některé uspokojivé, ale za dobu, po kterou připravujeme rezidenční projekty, jsme našli optimum, které vyhovuje 90 % našich zákazníků, a proto máme minimální požadavky na změnu dispozic,“ popsal Tal Grozner, jak by se měly stavět moderní bytové rezidence.