Luhačovická kolonáda s halou Vincentka se dočkala návratu do své původní podoby, do období přelomu 40. a 50. let. Jedinečná, pozdně funkcionalistická tvář Luhačovic znovu zazářila, aby se prosadila vedle známých Jurkovičových staveb. Projděte se po lázeňské kolonádě – dýchne na Vás atmosférou poválečných let. Pod vašimi kroky bude ubíhat mozaiková dlažba RAKO jako z doby jejího vzniku. Repliky původní dlažby vyrobila pro Luhačovice po 70 letech znovu značka RAKO. Mimořádně zdařilé mozaiky zcela odpovídají barevnosti původních dlaždic.
Areál kolonády s halou Vincentka je vynikajícím příkladem doznívání funkcionalismu u nás. Pozdně funkcionalistický komplex citlivě zapojený do okolní krajiny je dílem brněnského architekta Oskara Pořísky (1897-1982). Tři vzájemně propojené objekty haly Vincentka a Velké a Malé kolonády vyrostly na jižní straně Lázeňského náměstí mezi léty 1947-1951.
Dnes, po 70 letech, tato kulturní památka znovu září jako v době svého vzniku. Vzdušnost a propojení s přírodou symbolizují prosklené plochy, otevřená atria a střešní světlíky. Jako velkou tepnou proudí kolonádou znovu život a mění střed lázní v kulturní i společenské centrum. Hala Vincentka přivítá mnohé akce, na jejích ochozech si lze prohlédnout stálou interaktivní expozici věnovanou vzniku a významu luhačovických minerálních vod. Projektovou dokumentaci Rekonstrukce a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících objektů zpracoval S-projekt plus, a.s ve Zlíně v roce 2016. Projekční tým byl veden hlavním projektantem, Ing. arch. Mirkou Chmelařovou. Stavební část zpracovala Ing. Lenka Lazareva, statiku objektů řešil Ing. Ladislav Doležal. Většinu nákladů z celkové investice 115 mil. korun kryje dotace z evropských zdrojů. Společnost Lázně Luhačovice, a. s., která je majitelem kolonády i haly Vincentka, poskytla více než 17 mil. korun.
Památka v havarijním stavu
Na začátku revitalizace, která trvala od podzimu 2018 téměř rok, byly památky v havarijním stavu. Projekt stavebních úprav se musel vypořádat s neutěšeným stavem železobetonových konstrukcí podlahy kolonády při maximálním zachování původních prvků a atmosféry doby vzniku památky. Repliky se připouštěly pouze tam, kde nebylo jiné cesty. Jako v případě původní podlahy na kolonádě. Dlaždice byly na řadě míst uvolněné, zvedaly se, prázdná místa byla doplněna betonovou mazaninou. Stav doslova o zakopnutí. A důvod? Dlaždice na kolonádě byly vystaveny dlouhodobě venkovnímu prostředí. I když na ně přímo nepršelo a nesněžilo, jejich podklad tvořily železobetonové desky na železobetonových žebrech a betonových pasech. Pod podlahou je vzduchová mezera a byla tedy vystavena promrzání i kondenzaci vlhkosti. Podlahová plocha kolonády je téměř 1300 m2 a na této ploše byly pouze 2 objektové dilatační spáry. I proto se postupem let začala podlaha zvedat a jednotlivé dlaždice uvolňovat.
„V době zpracovávání projektové dokumentace Rekonstrukce a modernizace Kolonády, haly Vincentka a navazujících objektů probíhala četná jednání se zástupci státní památkové péče a NPÚ,“ upřesňuje k tomu Ing. Arch. Mirka Chmelařová a doplňuje: „S jejich pracovníky byly objekty postupně kontrolovány, poruchy zaznamenávány do výkresů a hledána shoda na způsobu jejich obnovy.“
Jak sladit funkčnost a celkový dojem
„Na místě bylo třeba najít řešení, které by vyhovovalo funkčně, ale přitom odpovídalo tomu, že jde o kulturní památku České republiky, ležící na území, které je navržené na zápis na seznam UNESCO,“ uvádí Ing. Jiří Dědek, MBA, výkonný ředitel Lázní Luhačovice. Při obnově železobetonových konstrukcí podlah kolonády bylo tedy nutné unikátní mozaikovou dlažbu kolonády z doby jejího vzniku odstranit, stejně jako původní železobetonové desky.
„Následovala reprofilace neboli sanace železobetonových žeber a pasů, na něž se položily nové PZ desky,“ upřesňuje Ing. Dědek. Nová skladba musela respektovat současné normy, přitom však dodržet původní dojem, atmosféru místa. Nová mozaika vyrobená opět v závodě RAKO je však natolik dokonalá, že laik rozdíl nepostřehne. Výroba samotných mozaik na zakázku byla v tomto případě v podstatě ruční práce. Kostičky jsou nařezány pilami, jednotlivé dílky se ručně skládají na podložku s rastry mozaiky. V rastrech jsou již zapracované spáry, přesto stojí pracovníci výroby před zodpovědným úkolem: Skladba mozaiky, schválená Národním památkovým ústavem musí být přesně dodržena. Důkladně byly s památkáři řešeny i již zmíněné dilatace. Cílem bylo dodržet původní jednolitý vzhled podlahy, přitom však umožnit pohyby jako jsou pohyby podkladu a roztažnost dlažby, a zajistit tak dlouhodobou životnost a funkčnost povrchu.
RAKO po 70 letech
Při rekonstrukci kolonády, která má délku 126 m a šířku 10 m, bylo položeno 1 270 m2 mozaikové dlažby, v hale Vincentka se uplatnilo asi 390 m2 nové mozaikové dlažby, celkem tedy přes 1600 m2 replik keramických mozaik RAKO. Pokládka nových dlažeb na kolonádě byla zahájena od ústředního motivu kachen nad nádržemi, následovaly plošné keramické mozaiky se vzorem pletenců v hlavním koridoru. Středový motiv uprostřed kolonády o celkové velikosti asi 2,8 x 2,8 m je tvořen z mozaiky 2 x 2 cm v osmi různých odstínech. Jde o přesnou repliku původního díla. Ve středu haly Vincentky zůstává jednoduchá mozaika 5 x 5 cm v barvě bílé a zelené, po stranách, vně sloupů, pak tzv. pletence v odstínech šedé, béžové a hnědé, což je vzor hojně užívaný právě ve 40. a 50. letech. Originální mozaiková podlaha RAKO se v původní podobě zachovala v ochozu haly Vincentka.
Zajímavostí je, že do základů rekonstruované kolonády byla v polovině května 2019 umístěna časová schránka, jejíž obsah má budoucím generacím připomenout rozkvět luhačovických lázní. Místo uložení nebylo zvoleno náhodně. Nachází se uprostřed kolonády u nového pítka Vincentky.
Podpatky prvních lázeňských hostů zazvonily o novou dlažbu kolonády v 27. listopadu 2019, hala Vincentka byla otevřena asi o tři měsíce dříve. Lázeňským areálem v předcházejících letech prošlo ročně okolo tři čtvrtě milionu návštěvníků. Dnes tímto místem proudí opět, aby na kolonádě navštívili zajímavé obchody i kavárny s venkovními zahrádkami, informační centrum a napili se Vincentky z druhého, nově zřízeného pítka, v prostoru původního pramene Amandka. Vzdušnost celého prostoru podpořil i obnovený světlík nad ústředním motivem mozaiky, otevření nepoužívaných atrií nebo celková rekonstrukce osvětlení. Do podzimu 2020 zbývá ještě dokončit umělých mramorů sloupů v hale Vincentka.
Více informací o luhačovické kolonádě na www.lazneluhacovice.cz, více o materiálech RAKO na www.rako.cz.