Zima sice ještě není u konce, už nyní ale nastává čas připravit zahradu na příchod jara. Na některé práce je totiž vhodná doba už během února. Čím začít, na co nezapomenout a s čím ještě počkat?
Během února a března nastává pro zahrádkáře pravá chvíle začít s přípravou zahrady na příchod jara. Mezi prvními si péči zaslouží trávník a záhony. „Většinovou část zahrady často zabírá právě trávník. Po zimě je nutné vyhrabat všechny odumřelé části, zbytky listí, případně mech. Tyto práce se dělají za pomoci kovových tvrdých hrábí. Pokud je to možné, je vhodné použít vertikutátor, který nejen prořeže travní drn, ale také provzdušní půdu,“ doporučil Eduard Chvosta, zástupce ředitele pro zahradnické obory Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).
Zkraje jara by mělo dojít i k prokypření půdy v záhonech. „To je možné provádět nejenom ručně rýčem nebo motykou, ale i strojem – rotavátorem. Dochází při ní k rozbíjení větších hrud a provzdušnění, které podporuje mikrobiální procesy v půdě a tak i zvyšuje úrodnost půdy. Během této operace se zapraví i zbytky částí rostlin, hnoje, kompostu a podobně. Výsledkem je urovnaný a načechraný záhon připravený pro jarní výsev či výsadbu. Najít správný termín v předjaří bývá často obtížné z důvodu velké vlhkosti půdy, která způsobuje těžkou manipulovatelnost. Je tedy vhodné vyčkat, až povrch půdy lehce oschne,“ popsal odborník na údržbu zahrad.
Na novou sezónu je potřeba připravit i stromy. Některé je možné prořezat už nyní, u jiných je žádoucí počkat na květ. S postřikem proti škůdcům je možné začít hned. „Ovocné stromy lze z hlediska termínu řezu rozdělit do dvou skupin. V předjaří, před rašením, řežeme jádroviny a drobné bobuloviny. V plném jaru, kdy rostliny již kvetou, řežeme choulostivější peckoviny. Větší řezné rány, případně mrazové desky lze ošetřit stromovými balzámy nejlépe s obsahem fytohormonů. Zimní, předjarní postřik proti škůdcům a houbovým chorobám se provádí před rašením listů. Proti škůdcům se používají přípravky na bázi olejů a proti houbovým chorobám preparáty s obsahem síry nebo mědi. Většina z nich není pro člověka a životní prostředí toxická,“ uvedl Eduard Chvosta.
Velká část zahradních rostlin dokáže přezimovat venku, poté by se ale měly na novou sezónu mírně upravit. „U trvalkových záhonů je třeba odstranit odumřelé loňské stonky, listy či odkvetlé květenství. Pokud budeme přemýšlet o okrasné zahradě, lze už nyní vysévat trávník, luční směsi, či později i letničkové směsi pro přímý výsev. V zelinářské zahradě se jako první vysévá kořenová zelenina, jako je například mrkev. Keře kvetoucí během léta, jako je třeba komule, nazývaná laiky motýlí keř, je třeba ořezat nízko nad zemí. I když jarní sluníčko láká k aktivitě na zahradě, je nutné s rozumem zvážit výsadbu sazenic zeleniny, dvouletek či letniček,“ řekl Eduard Chvosta.
Zahrádkáři by určitě neměli zapomenout na kompost – i ten je třeba na nadcházející sezonu připravit. „Jaro je praktickým termínem k otevření kompostérů a přípravy kvalitní zeminy překatrováním loňského kompostu. Vzniklý organický odpad jde použít jako základ pro nadcházející roční kompost a promíchat ho s materiálem z jarního úklidu zahrady, jako je vyhrabaná tráva, mechy, listí, ostříhané trvalky nebo i štěpka vzniklá rozdrcením ostříhaných větví z ovocných a jiných dřevin. Pro další sezónu tak vznikne prázdná kóje, kterou budeme potřebovat pro ukládání bioodpadu ze zahrady po celé nadcházející vegetační období,“ řekl Eduard Chvosta.
Řada Čechů se do úprav zahrad po zimě nerada pouští sama, a péči proto přenechává odborníkům. Sehnat dnes zahradníka je ale nelehký úkol. Zahradnické firmy se dlouhodobě potýkají s nedostatkem zaměstnanců. Řada z nich proto hledá nové pracovní síly už mezi středoškoláky. „Zájem ze strany soukromých firem o naše studenty je obrovský! Poptávka vysoce převyšuje nabídku absolventů. Sehnat nyní zahradníka, který by se postaral o přípravu zahrady, už nebude snadný úkol, zahradnické firmy mají totiž diáře plné na měsíce dopředu,“ uzavřel Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).