Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu ovocných stromků je podzim. Další možností je jarní výsadba.  Upřednostňuje se však podzimní, neboť od podzimu mají stromy delší dobu na to, aby zakořenily a v zemi se dostatečně ujaly.

Ještě před samotnou výsadbou zkracujeme stromkům kořeny. Ideálně střih provádíme dvousečnými nůžkami anebo ostrým nožem. Odstraňujeme jak zaschlé nebo poškozené kořeny, tak kořeny namrzlé, a to až po pletivo zdravé. Odstraníme i příliš slabé anebo příliš dlouhé kořeny, přičemž se snažíme o dodržení pravidelného tvaru kořenové soustavy. Poškozené kořenové pletivo poznáme snadno, je hnědé, nebo dokonce černé, zatímco pletivo, které je pořádku, má bílou barvu. Při řezu postupujeme kolmo na osu kořene a provádíme hladké řezy.

Než usadíme stromek na zvolené místo, namočíme zkrácené kořeny do nádoby s vodou, nebo se zemitou kaší. Kořeny nesmí zaschnout. Přistoupíme k hloubení jámy. Ornici dáváme stranou na jednu hromadu a na druhou hromadu ukládáme spodní vrstvu zeminy. Vyhloubíme tak velkou jámu, aby se v ní rozprostřené kořeny stromků nedotýkaly okrajů. Hloubka jámy se pohybuje mezi 0,3 až 0,6 metry, zatímco šířka jámy mívá průměr od 0,5 m až do 1metru. Plánujeme-li výsadbu na místě, které je dosud zatravněno, vykopeme jámy ještě větší. Zvláště důležitá je správná hloubka při výsadbě štěpovaných stromů.

Pokud bychom zasadili štěpované stromky příliš hluboko, zakořenily by v naštěpované části, čímž by se oddálila plodnost stromku. V opačném případě, kdy je stromek vysazen příliš vysoko, bude trpět jednak suchem a navíc bude špatně zakořeňovat. Správně vysazený stromek je tak hluboko, jak rostl ve školce.

Před výsadbou je někdy potřeba upravit i korunu ovocného stromku. Korunu upravujeme na stejný rozsah, na očko směřující ven z koruny. Pokud bychom ponechali očko na horní straně, další růst větve by směřoval do koruny, což není žádoucí.

Počítejme rozhodně s tím, že při výsadbě slehne půda a stromek klesne hlouběji. Začneme se zasypáváním, a to zeminou odebranou ze spodní vrstvy. Stromek přitom mírně protřepáváme, aby se zemina dostala i mezi kořeny. Jakmile půdou zasypeme asi ¾ jámy, zeminu v jámě lehce přišlápneme, díky tomu pevně přilne ke kořenům a zároveň se tím od kořenů uvolní vzduchové kapsy. Dosypeme ke stromku zbytek ornice. Teprve potom stromek zalijeme a poté, co půda slehne, jej přivážeme ke kůlu.

Na zalití nově vysazeného ovocného stromku je zapotřebí 10 – 15 litrů vody. Před první zimou ke kořenům stromku navršíme hrůbek, čili půdu směřující nahoru ke kmínku. Hrůbek bude chránit kořenový systém před mrazem. Jakmile mrazy pominou, hrůbek rozhrábneme.

Jak jsme se již zmínili, opora stromku ve formě kůlu mu zajistí stabilitu. Jedná-li se o dřevěné kůly, doporučuje se ochránit je před hnilobou namočením ve speciální přípravku anebo je opálit v té části, která bude v kontaktu s hlínou. Opora má správně končit výškou dosahující 10 cm pod korunu stromku. Jedná-li se o výsadbu ovocných stromků na neoplocených místech v dosahu okolní zvěře, můžeme stromky chránit proti okusu pletivem.

Z nejvhodnějších odrůd jabloní, které jsou v našich zeměpisných šířkách pěstovány s úspěchem, jmenujme alespoň některé. Oblibu si získaly druhy se skladovatelností až do března či dubna. Mezi ně řadíme odrůdy Rucla, Rubinola, Orion, Opal, Heliodor a Goldstar. Dobrou odolnost vůči strupovitosti a napadání padlím jabloňovým mají odrůdy Aneta, Durit, Goldstar, Karmína, Opal, Rajka, Rubinola. Ke šťavnatým, chuťově dobrým odrůdám, které jsou velmi oblíbené, řadíme odrůdy Sonet, Svatava, Sirius, Rubinola, Orion a Heliodor. Do všech oblastí,  tedy i do  vyšších  poloh jsou  vhodné  odrůdy Aneta a Goldstar.