O třetím adventním víkendu klesly venkovní teploty znovu pod bod mrazu až na -5 °C, resp. na nočních -9 °C. Kromě komplikací pro řidiče v podobě sněžení a ledovky na silnici přinesly mrazy i další každoroční problém a tím jsou rostoucí výdaje domácností za vytápění. Na vině jsou mimo jiné tepelné mosty vznikající v kritických místech, kde uniká teplo z domu ven. Kvalitně provedené komplexní zateplení domu nejenže eliminuje tepelné mosty a snižuje účty za energie, ale také zvyšuje tepelný komfort v domácnosti. Podle výpočtů Sdružení EPS ČR mohou majitelé domů zateplením ušetřit až 70 % výdajů za energie ročně.

Tepelné mosty jsou typické pro domy postavené v 70. nebo 80. letech 20. století. K jejich eliminaci je odborníky doporučováno zateplit dům komplexně. „Vnějším zateplením objektů starých 30 a více let lze dosáhnout výrazné úspory peněz za vytápění. Teplo však často i nadále uniká skrze špatně izolované podlahy, okna, dveře, stropy či střechy.  Zkrátka všude, kde dochází ke styku různých druhů stavebních materiálů,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení výrobců pěnového polystyrenu.

Nejčastěji opomíjenými částmi budov jsou ty těsně přiléhající k zemi, tzv. sokl, a u podsklepených budov spodní stavba. Při chybějícím či špatně provedeném zateplení zde dochází k promrzání základů, což může vést k tvorbě tepelných mostů a koutových plísní. Ačkoli tak Češi zateplují své domy čím dál více a spotřeba osvědčeného pěnového polystyrenu stoupá, na důležitou izolaci soklu se stále zapomíná. „Nezateplení soklové části domu je častou chybou. Vznikne tím tepelný most se všemi svými negativními vlivy – od úniku tepla z domu přes výskyt plísní,“ varuje Zemene.

Klíčové je vybrat správně izolační materiál

Zmíněné části domu, ale i zdivo přiléhající k chodníkům, balkonům, nástřešním konstrukcím nebo terasám, je navíc nevhodné zateplovat minerální vlnou. Odborníky doporučeno je v těchto případech použít nenasákavý pěnový polystyren, který lépe odolává působení vlhkosti a mrazu. V ideálním případě by měl polystyren sahat minimálně do výšky 300 mm nad terén nebo nad přiléhající konstrukci, kde hrozí kontakt s vodou. „Minerální vlna je zde kvůli své vysoké absorpci venkovní vlhkosti nevhodná. Vlhkost se zde tvoří především v zimních měsících, kdy může minerální vlna po nasáknutí ztratit až polovinu svých izolačních vlastností,“ upozorňuje Zemene.

Co hrozí při použití nasákavého izolantu? Zateče-li voda do zateplovacího systému s minerální vlnou, hrozí znehodnocení zateplení a nutnost výměny izolačního materiálu. Minerální vlnu je po navlhnutí potřeba vyjmout a nechat vyschnout, což bývá často technicky komplikované. Nasáknutý izolant je navíc náchylnější k přetrhnutí, takže nakonec může dojít ke kompletní výměně materiálu, což v konečném důsledku prodraží vaši investici