S počátkem března odstartoval ten pravý čas pro výsadbu živého plotu. Na co si dát pozor při nákupu sazenic a jak připravit zahradu před samotným sázením? Je třeba myslet i na to, že živý plot potřebuje pravidelnou péči.

Jaro je ideální doba pro výsadbu živého plotu. Kvůli letošní mírné zimě není třeba otálet, ať živý plot stihne do léta zakořenit. Pokud se člověk rozhodne pro nákup rostliny v kontejneru, může ji zasadit kdykoli během roku kromě doby vegetačního klidu, která obvykle trvá od začátku listopadu do konce března. „Sezona výsadby začíná ihned po rozmrznutí půdy přibližně v polovině března. Poslední roky je ale počasí atypické kvůli mírným zimám a výsadba je často možná i v dřívějších termínech. Jako živé ploty lze sázet listnaté nebo jehličnaté stromy, a to buď prostokořenné, nebo kontejnerované. Prostokořenné je dobré zasadit co nejdříve, aby využily jarní vláhu, nebo pozdě na podzim. Ploty vysazené na jaře do léta zakoření. U kontejnerovaných dřevin je možné termín výsadby posunout v podstatě na celou sezonu díky již vytvořenému kořenovému systému,“ popsal Pavel Rathouský, učitel praxe Střední odborné školy Jarov (SOŠJ).

Aby se živý plot dobře uchytil, je nutné na jeho výsadbu zahradu připravit. „Před vlastní výsadbou je nutné pozemek nejprve důkladně vyčistit od kamenů a starých kořenů. Je-li pozemek po stavbě, je třeba navozit kvalitní ornici a pravidelně ji rozprostřít. To je možné udělat už na podzim, což je výhodnější než na jaře, protože pozemek můžeme zrýt a na jaře poté zrotavátorovat. Je-li pozemek se starým drnem, je třeba ho na podzim zorat, aby drn zetlel, a na jaře jej opět zrotavátorovat. Pokud lidé začnou na jaře ošetřovat pozemek se starým drnem, je lépe ho nechat zazelenat a odplevelit chemicky. Po proschnutí drny rozbít rotavátorem a vyhrabat velké zbytky uschlého drnu. Vždy je nutné sázet rostliny na čistý, bezplevelný pozemek,“upozornil Eduard Chvosta, zástupce ředitele pro zahradnické obory Střední odborné školy Jarov.

Věnovat zvýšenou pozornost je třeba nákupu sazenice, jen ty zdravé mají totiž šanci na správné uchycení. „Listnaté dřeviny se sází v době, kdy nemají listy, takže je třeba se při kontrole sazenic zaměřit na zdraví kořenového systému. Při sázení prostokořenných stromů se kořeny sestřihnou. Mělo by být viditelné zdravé bílé dřevo, ne začernalé. U jehličnanů platí stejné pravidlo. U kontejnerovaných rostlin se sleduje zejména zdravá korunka bez suchých větviček, zkontrolovat je třeba bal, zda není napaden larvami škůdců, kteří mohou po výsadbě okusovat kořeny,“řekl Pavel Rathouský.

Mezi nejoblíbenější dřeviny pro živý plot patří túje, ty ale nejsou vhodné do všech zahrad. Při nákupu dřevin pro živý plot je proto třeba pamatovat i na jejich umístění. „Především je třeba zamyslet se nad několika faktory a podle toho volit správný typ dřeviny. Podstatné je, k jakému účelu bude živý plot sloužit. Například zda má oddělovat zahradu od silnice, chodníku, souseda či tvořit plnou bariéru a být neprostupný. Dále jestli je člověk schopen živý plot pravidelně ošetřovat tvarováním, často i ve vysoké výšce. Pozor je třeba dávat i na to, bude-li plot oddělovat pozemek od silnice, která se solí, v takovém případě není žádoucí použít jehličnany, ale raději listnáče, například ptačí zob. Pamatovat je dobré i na to, že některé druhy jehličnanů trpí rzí jalovcovou a rzí vejmutovkovou, rzi se projevují i na hrušních, proto je vhodné tyto druhy vysazovat v dostatečné vzdálenosti, patří k nim například oblíbená túje,“vyjmenoval Eduard Chvosta.

Na výsadbu živého plotu nestačí pár sazenic. Jejich počet se často pohybuje v řádech stovek. Cena je proto při výběru sazenice často rozhodující. „Ceny prostokořenných sazenic jsou o dvě třetiny levnější než kontejnerované sazenice. Velikosti kontejnerů od 12 do 25 centimetrů se v průměru pohybují v cenách od 25 do 75 korun. Cena se určuje podle délky a počtu výhonků a velikosti kontejnerů,“uvedl Pavel Rathouský.

Vysazením živého plotu ale péče o něj nekončí, většina dřevin vyžaduje celoroční údržbu. „Hlavní prací je řez, který se provádí několikrát za rok. Nejčastěji se s ním začíná v předjaří. Hnojení začíná nejčastěji v dubnu, dále v červnu a na podzim stopovými prvky. Jehličnany se přihnojují hořkou solí, a to zálivkou na podzim. Důležité jsou i postřiky na mšici korovnici smrkovou, svilušku na habrech, proti rzi na zeravech – nejvíce se provádějí v červnu, a to i třikrát po jednom týdnu,“uzavřel Eduard Chvosta.