Aby ČR splnila své klimatické závazky, musí ztrojnásobit tempo udržitelných rekonstrukcí, a proto potřebuje zvýšit objem investic do této oblasti minimálně o 41 mld. korun ročně. S konkrétním plánem na rekonstrukční vlnu přichází směrnice EU o energetické náročnosti budov, která nyní prochází legislativním procesem. Pro majitele domů přinesou potřebné rekonstrukce příležitost ušetřit za energie, zhodnotit majetek a zlepšit kvalitu bydlení. Stavební spořitelny jsou ideálním partnerem pro financování a cílenou distribuci peněz z evropských fondů.
V ČR máme téměř 4,5 milionu obydlených bytů, průměrná domácnost pak spotřebuje ročně na vytápění 165 kWh/m². Přitom pasivním domům stačí necelá desetina. „Ačkoliv není možné všechny domy rekonstruovat do pasivního standardu, i tak můžeme jejich energetickou náročnost jednoduchými úpravami výrazně snížit, v průměru o 64,4 %. Tím výrazně omezíme zatížení rodinných rozpočtů,“ říká Libor Vošický, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny (Buřinky). Podle údajů ČSÚ nemá např. 60 % domů postavených do roku 1970 zateplené stěny. Doplňující průzkum Buřinky mezi majiteli rodinných domů pak ukázal, že i když některé domy zateplené jsou, není tloušťka izolace dostatečná. Více než 16 cm izolace má na obvodových stěnách pouze 5 % majitelů rodinných domů. Přitom pro splnění požadavku na dotaci z programu NZÚ potřebujete např. u polystyrenu aspoň 18 cm.
Směrnice EU přichází s plánem na vlnu rekonstrukcí
EU nyní pracuje na finálním znění směrnice o energetické náročnosti budov, jejímž cílem je ochrana životního prostředí, snížení energetické chudoby, zvýšení kvality bydlení a snížení závislosti na dovozu energií ze zahraničí. Směrnice stojí na dvou hlavních pilířích – zabránění úniku tepla z domů a využívání lokální energie z obnovitelných zdrojů. Stanovuje pak termíny, do kdy musí majitelé různých typů nemovitostí snížit jejich energetickou náročnost. Obytné budovy by do roku 2030 měly dosáhnout aspoň třídy energetické náročnosti E a do roku 2033 třídy D. Směrnice přichází s plánem na rekonstrukční vlnu, která má tyto požadavky splnit. Pro každý dům vznikne tzv. energetický pas budovy. Ten připraví certifikovaný odborník a bude obsahovat mimo jiné komplexní plán renovace včetně odhadovaných úspor a nákladů.
Stavební spořitelny mohou pomoci financovat přechod na udržitelné bydlení
Součástí směrnice je i kapitola věnovaná financování této vlny rekonstrukcí, která počítá s využitím evropských fondů, ale také se zapojením soukromého kapitálu a podporou „zelených úvěrů“. Celkové náklady na renovaci všech potřebných budov v ČR jsou 2 013 mld. Kč. „Pro splnění klimatických cílů EU musíme zrychlit tempo rekonstrukcí z 1 % na 3 % bytového fondu každý rok. Potřebujeme proto investovat minimálně 60 mld. Kč ročně. Nyní je však do udržitelných rekonstrukcí investováno pouze kolem 19 mld. ročně, 41 mld. tedy zatím chybí. Stavební spořitelny jsou připraveny pomoci s přechodem na energeticky úsporné bydlení, a to jak poskytováním výhodných investičních úvěrů, tak i svými službami a expertízou. Stát by měl k dispozici hotovou a kontrolovanou infrastrukturu, kterou je možné začít okamžitě využívat pro spolehlivé a cílené poskytování těchto výhodných úvěrů, rozdělování dotací a podpor českým domácnostem. Zájemce by si na jednom místě vyřídil jak financování své investice, tak i žádost o státní dotaci,“ říká Libor Vošický.
Již nyní nabízí stavební spořitelny speciální úvěry, které slouží právě k financování udržitelných rekonstrukcí. „Slevu 0,3 % na úrokové sazbě nabízíme klientům, kteří aspoň 30 % rozpočtu rekonstrukce investují do ekologických prvků. Praxe ukazuje, že tento limit není těžké splnit. Za rok 2022 více než dvě třetiny klientů využily prostředky z Úvěru od Buřinky pro budoucnost na udržitelné rekonstrukce ze 100 %. Nejčastěji pořizovali FVE (52 %), teplené čerpalo (23 %) nebo kombinaci více prvků (12 %). Pokud klienti získají dotaci, mohou pak díky ní snížit úvěr mimořádnou splátkou zdarma,“ říká Milan Pospíšil ze Stavební spořitelny České spořitelny. Výhodou úvěrů od stavební spořitelny je, že není potřeba zajištění nemovitostí a zaplacené úroky je možné odečíst ze základu daně. Úvěr je možné splácet až 25 let, takže i měsíční zatížení rodinného rozpočtu je mnohem nižší než u neúčelových spotřebitelských úvěrů.
Trojskla, nadkrokevní izolace a šedý polystyren – svatá trojice pro váš dům
Normy na zateplení rodinného domu se neustále zpřísňují. Nyní je nejvíce doporučovaným materiálem tzv. šedý polystyren o tloušťce aspoň 16 cm (záleží samozřejmě na tloušťce a materiálu obvodových stěn). Rostou i požadavky na střešní izolaci. Kvůli výšce stropů bývá problém zateplovat zevnitř, proto je stále častějším řešením tzv. nadkrokevní izolace. Záleží však na zvoleném materiálu, u PIR desek vám pro splnění požadavku na NZÚ stačí 15 cm a u minerální vlny mezi krokve potřebujete 30 cm. Co se týká izolačních vlastností oken, nezáleží tolik, zda jsou plastová, dřevěná či hliníková, ale spíše na typu zasklení. Okny s jednoduchým zasklením unikne až 6krát více tepla než okny s moderními trojskly.
Dokonalé utěsnění domu je však jen jedna strana mince. „Ani při rekonstrukci byste neměli zapomenout na rekuperaci. Dům totiž potřebujete účinně větrat, abyste neměli problémy s kondenzací vodních par a také kvůli výměně vydýchaného vzduchu. A toho dosáhnete buď rekuperací bez ztráty tepla, nebo větráním. Nemá ovšem smysl draze zateplovat a současně neřešit ztrátu tepla nezbytným větráním,“ říká David Tesař, soudní znalec a vedoucí projekčního oddělení DEKPROJEKT.
Díky kombinaci FVE a čerpadla ušetříte až 55 % nákladů za vytápění
Ke snížení energetické náročnosti budovy nestačí jen zabránit úniku tepla. To je pouze první krok. Řeší se také, kolik energie dům ke svému provozu potřebuje a jakým ekologickým způsobem ji získává. Ustupuje se od kotlů na fosilní paliva (směrnice EU předpokládá zákaz nejpozději do roku 2040) a elektrokotlů směrem k FVE a tepelným čerpadlům. Většímu rozšíření brání dva hlavní faktory. „Mezi lidmi je zatím povědomí o výhodnosti zelených zdrojů energie nízké, zejména u tepelných čerpadel. Druhým strukturálním problémem je dnes především kapacita na trhu techniků a montážních týmů. Tolik zařízení zkrátka nemá kdo instalovat. V této oblasti je Woltair klíčovým partnerem a jsme rádi, že se nám daří zrychlovat instalace řešení z obnovitelných zdrojů a zvyšovat kapacitu trhu na straně techniků,“ říká Jan Hanuš, CEO společnosti Woltair.