Energie

Teploty v jednotlivých místnostech domácnosti…

Do koupelny se chodíme sprchovat, ve spíži uchováváme potraviny, v kuchyni vaříme, v ložnici spíme, v dětském pokoji se naše ratolesti učí nebo si hrají, zatímco my sedíme v obývacím pokoji a v chodbě se vlastně ani příliš nezdržujeme. Stejně jako má každá místnost v domácnosti nějakou funkci, tak má i každý takový prostor svou ideální teplotu, která by v něm měla po celý rok být. Zajímavé je, že teplotní rozdíly mezi jednotlivými místnostmi mohou být i 10–15 °C.

Obecné pravidlo říká, že teplota by se v domácnosti měla pohybovat okolo 20 °C. To je ale průměr, který vlastně nic moc neříká. Teplota v každé místnosti, pokud tedy zrovna nebydlíte v garsonce, by totiž měla být trochu jiná. Nejnáročnější na teplotu je samozřejmě koupelna, kde by měl být teplotní komfort z celé domácnosti nejvyšší, naopak teploty v chodbě, předsíni nebo v ložnici mohou být klidně nižší. Naopak velmi nízká teplota bývá žádoucí v komorách a spížích, které slouží pro uchovávání potravin. Přes zimu to většinou problém nebývá, přes léto je to ale často nereálné.

„V obývacím pokoji, kde s rodinou trávíme nejvíce času, je obvykle ideální teplota okolo 21 °C. Stejně tak by měl být vytopen i dětský pokoj či pracovna, pokud tam trávíme čas. Důležité je ale myslet i na takové detaily jako je třeba vaření. V kuchyni spoustu práce za topení „odvede“ trouba nebo vařič či sporák,“ říká Ondřej Číž, produktový specialista společnosti KORADO. V ideálním případě je proto na otopných tělesech v těchto místnostech vhodné použít termostatickou hlavici, která reguluje výkon tělesa podle nastavené teploty. Do značné míry tak zamezuje zbytečnému přetápění prostoru.

Doporučované teploty v jednotlivých místnostech:

  • Koupelna: 24 °C
  • Obývací a dětský pokoj, pracovna: 20–21 °C
  • Kuchyně: 18 °C
  • Ložnice: 16–18 °C
  • Chodba, schodiště: 10–15 °C
  • Spíž: ideálně okolo 10 °C

Jeden sedí ve svetru, druhý v triku

Vnímání tepla a tepelné pohody je hodně individuální věcí, možná se i u vás doma často vedou spory o tom, zda přitopit nebo vyvětrat. „Bydlíme ve staré zástavbě s vysokými stropy. Snažíme se topit na 21 stupňů v obývacím pokoji a o něco méně v ostatních místnostech. Například do koupelny jsme si museli koupit přímotop, protože v zimě ani v létě zde nemáme dostatečné teplo. Nejčastěji se ale dohodujeme večer u televize, kdy manželce bývá chladno, ačkoli sedí ve svetru a mně je příjemně v tričku. Než ale pokoj přetápět, raději ať si vezme ještě deku,“ říká Tomáš Řeřicha z Prahy.

Přetopený interiér má samozřejmě řadu nevýhod. Kromě toho, že výdaje za teplo pak značně zatěžují rodinný rozpočet, jsou tu i následky zdravotní.  „V přetopených místnostech většinou bývá nízká vlhkost vzduchu.  Ta by nikdy neměla klesnout pod 50 procent.  S tím je pak spojena řada problémů. Nejčastěji to bývají kožní problémy. Pokožka je suchá, podrážděná s tendencí svědit a pálit. Velmi častý je pak také dráždivý kašel, škrábání v krku a podráždění i vysychání sliznic v nose i krku. V delším horizontu to dokonce může způsobit až chronické záněty dýchacích cest. V neposlední řadě patří k častým problémům pobytu v přetopených místnostech také únava a malátnost,“ říká lékařka ORL MUDr. Marie Slavíková.

0 Shares

Leave a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..