Zhruba čtvrtina energie vynaložené na vytápění a chlazení domácností pochází z obnovitelných zdrojů. Před dvaceti lety to přitom bylo méně než 10 procent. Česká republika se v tomto ohledu již dostala mírně nad úroveň průměru Evropské unie. Objem skleníkových plynů vypuštěných při vytápění domů a bytů přitom od roku 2010 pokles o 19 %. Nejvíce obnovitelných zdrojů v EU k topení a chlazení využívají Švédové.
Nově zveřejněná data Eurostatu ukazují, že v České republice pochází z obnovitelných zdrojů 26 % energie určené na vytápění či chlazení nemovitostí. „Česká republika v tomto směru udělala ohromný skok, ještě v roce 2004 z obnovitelných zdrojů pocházelo jen 10 % energie. Číslo navíc dále rychle poroste, současné dotační programy zaměřené na rekonstrukce míří především na nižší spotřebu energií a využívání obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Public Affairs manažer výrobce střešních oken VELUX Ondřej Boreš.
Česká republika se tak ve využívání obnovitelných zdrojů dostala už i nad průměr Evropské unie, který činí 25 %. Vůbec nejvíce využívají obnovitelné zdroje v severských zemích, Švédsko má podíl obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení na úrovni 69 %, Estonsko 65 %, Litva 61 %, Finsko 58 %. Ze zemí mimo EU pak (nepřekvapivě) vládne Island s více než 80% podílem.
„Severské země mají dlouhou tradici a obrovskou výhodu ve využití energie z přírodních zdrojů, navíc k vytápění hojně využívají i biomasu. Oproti tomu vyspělé západoevropské země jsou stále do značné míry závislé na uhlí, zároveň se potýkají se starší bytovou zástavbou, která podobně jako v ČR potřebuje renovovat, zateplovat a využívat další prvky, které úniku tepla zabrání,“ domnívá se Ondřej Boreš. Pod 10% úrovní využití přírodních zdrojů se tak pohybují např. Irsko, Nizozemí či Belgie.
Státy EU se zavázaly, že podíl obnovitelných zdrojů na vytápění a chlazení poroste mezi roky 2021 a 2025 minimálně o 0,8procentního bodu ročně a v dalších letech má tempo ještě zrychlit: mezi lety 2026 a 2030 má být meziroční tempo růstu podílu 1,1 bodu.
Právě úspora za elektrické energie a větší využití obnovitelných zdrojů jsou přitom nejčastějším důvodem pro renovaci starého domu či bytu. V tomto směru pomáhají i dotační programy, které míří právě na snížení spotřeby energií, lze je tak využít např. na nová okna, zateplení, ale i pořízení ekologických zdrojů energie, jako jsou např. solární panely. Z dlouhodobých statistik přitom vyplývá, že kvalitním zateplením, novým kotlem a výměnou starých dveří či oken za nové lze spotřebu energie snížit až o vyšší desítky procent.
Podle nejnovějších dat Eurostatu vyprodukuje každý občan České republiky vytápěním své domácnosti, ohřevem vody nebo naopak klimatizací 836 kilogramů skleníkových plynů ročně. „Díky pokračující modernizaci českých domácností, využívání ekologičtějších zdrojů i lepšímu zamezení úniku tepla je provoz domů i bytů každým rokem ekologičtější. Od roku 2010 se podařilo produkci skleníkových plynů způsobených vytápěním či chlazením domácností snížit o 19 procent,“ dodal Ondřej Boreš.
Přestože české stavebnictví prochází útlumem, mohlo by především v rekonstrukční oblasti začít letos docházet k pozvolnému oživení. „Český bytový fond je totiž stále zastaralý, průměrné stáří bytů přesahuje 40 let. Byty či domy stavěné před několika desítkami let už neodpovídají současným očekáváním od moderního bydlení. Tempo rekonstrukcí tak letos znovu zrychlí, i díky klesajícím úrokovým sazbám,“ očekává Ondřej Boreš.
Podpořit modernizace starších budov navíc může od loňského podzimu podpořit dotační program Oprav dům po babičce. V tomto programu chce stát na rekonstrukce starých budov nabízet dotaci až milion korun na komplexní zateplení, stát chce takto rozdělit mezi žadatele celkem až 40 miliard Kč. Cílem programu je snížit energetickou náročnost starších budov pomocí zateplení, nových oken nebo třeba instalací solárních panelů či tepelných čerpadel. Tyto dotační programy zároveň mohou přispět k zastavení nebo zpomalení trendu vysidlování venkova.
Domácnosti přitom nový program pečlivě sledují, podle loňského průzkumu společnosti VELUX 10 % odpovídajících připouští, že se chystá využít některý ze stávajících dotačních programů. A dalších 33 % říká, že možnosti sledují a rádi podobný program využijí v budoucnosti. Plných 54 % respondentů je naopak přesvědčeno, že žádnou podobnou možnost v budoucnu nebude chtít využít.
Do rekonstrukcí vedoucích ke snížení spotřeby energií se přitom mohou pustit i nízkopříjmové domácnosti. Dlouhodobý dotační program Nová zelená úsporám je totiž od počátku roku rozšířen o variantu Light, která umožňuje žádat o dotace na rekonstrukci i seniorům, příjemcům invalidního důchodu nebo nízkopříjmovým domácnostem, které pobírají příspěvek na bydlení a/nebo příspěvek na dítě.